Miláno,krása s drsnou pravdou

          Píše se prosinec 2017 a já se marně snažím učit na zkoušky, po pár hodinách se rozhodnu,že je čas dát si pauzu. Pokud zkoušky udělám včas,budu mít měsíc volna,to by chtělo výlet někam do Evropy - koukám na ceny letenek a vybírám.... Paříž, je sice cenově dostupná,ale není to nebezpečné?
Londýn- tam, už jsem byla a chtělo by to někam víc do tepla a pak na mě vyskočí akční letenky do Milána, říkám si tak tohle je ono, aspoň se podívám na tu slavnou katedrálu, jak o ni všichni mluví. No ale co by to bylo za výlet, kdybych letěla sama.Okamžitě píšu kamarádce a ta je samozřejmě nadšená, ihned hledáme ubytování a plánujeme a najednou je únor a my sedíme na letišti a čekáme až nás pustí do letadla........
     No a takhle to začalo. První rada, noční lety jsou poloprázdné,což znamená, že buď vedle vás nikdo nesedí a tím pádem, pokud nemáte předem koupené sedadla, si můžete sednout jak chcete.
Na druhou stranu, pokud přiletíte v noci a nechce se vám platit ubytování,nebo je to pro vás v noci daleko, jelikož nepřistanete přímo v Miláně ale v Bergamu, není špatné spát na letišti, je ale logické,že je to trošku extrémnější - buď na židli a nebo na zemi, ale dá se to.
    Je fajn,že dostat se z letiště do Milána je velmi jednoduché, přímo z letiště totiž jezdí autobusy, které vás za 5 euro dovezou na nádraží, navíc společností je opravdu hodně, takže to jezdí pravidelně dejme tomu,že přibližně co 10 minut.
     Ale to už moc zabíhám do detailů a to jsem v tomhle článku přesně nechtěla, rady ohledně cesty do Milána najdete všude, tenhle článek má být spíše o můj pohled na tohle město.
Ač je tohle město architektonicky krásné, jednou stačilo, když si odmyslím davy turistů, jen tam mimochodem neumím si představit jak to tam vypadá přes sezónu,pač už teď tam bylo turistů jak ........Nehledě na to,že všude kam se hnete jsou obchodníci,kteří se vám vysloveně snaží vnutit náramek, nebo selfie tyč, kterou jsme mimochodem měly sebou,ale toho si pan obchodník očividně nevšiml, nebo kdo chce může mít extra fotku s hejnem holubů a to  pouze za 2 eura, no neberte to.
Večer nebo v noci jsme se ani neodvážily vyjít ven, jelikož všude kam se hnete je dav bezdomovců nebo občanů tmavé pleti,kteří nemají dobré úmysly.
Jinak ale musím říct,že Italové jsou velmi přátelský národ až tedy na pány revizory,ale to je jiná kapitola.
Jasně můžete mi tu namítat,že tohle má Praha taky,jasně že máte pravdu,ale přece jenom upozornit na to není na škodu.
Nemůžu říct, že by se mi v Miláně nelíbilo,ale asi jsem očekávala něco víc podle toho jak o něm všichni básnili, na druhou stranu bylo fajn vypadnout někam pryč,kde to pomalu bylo na jarní bundu, zatímco v Česku řádil Mrazík,ale jak říkám jednou stačilo, je čas objevovat další země..
Příští rok,to snad bude někam do tepla ♥


Doufám,že se vám článek o hodně dlouhé době líbil a budu ráda za vaše názory ohledně Milána.
Tak zase příště.

       

    
       

Share this:

CONVERSATION

0 komentářů:

Okomentovat