Nesnáším,nesnáším,nesnáším !
Jo přesně tuhle frázi říkáme několikrát denně,například nesnáším matematiku,nesnáším rajskou atd.
Ale zamýšleli jste se někdy nad pravým významem těchto slov.Když už tyhle slova používáme měli bychom vědět jak silná jsou a jak jimi můžeme ublížit.Ono totiž i obyčejné nesnáším rajskou může urazit kuchaře,Já vím hloupý příklad,ale tak snad to takhle všichni pochopíte,jak to myslím.
Já totiž těmito slovy ublížila někomu,komu jsem opravdu ublížit nechtěla a do teď toho lituji a vím, že tuhle věc už nenapravím,rozmyslete si proto prosím co člověku řeknete,předtím než to doopravdy vyslovíte.
     Slova můžou totiž doopravdy zamrzet a urazit,a je pak těžké je odpustit.
Jinak bych se vás ráda zeptala co vás inspiruje a co je vaše tzv. múza,docela by mě to totiž zajímalo, mě totiž poslední dobou dochází inspirace nejenom ke psaní ale taky celkově k učení a k životu,nevím jestli je to tím, že nás všichni učitelé dusí a pořád nám opakují,že bychom se měli začít učit pač jako maturanti už teď je pozdě.Ale tak to je můj boj, jen by mě opravdu zajímal váš důvod k úsměvu a inspirace ke tvoření.
   Jinak viděli jste už Brněnské deštníky?
Já sice ne ale chtěla bych je moc vidět.Takže jestli máte možnost se jít podívat určitě běžte a užijte si to.
A na závěr pokud máte blog určitě hoďte komentář a já si ho ráda přečtu.
Enjoy your day :)

    Dneska to není až takové jedno téma,ostatně to nikdy není.
Chtěla bych se spíše vyjádřit k událostem,které se v mém osobním životě udály,ale které můžou být problémem většiny.
První věcí je a to mi opravdu pije krev,že mladí lidé,okolo 13 let nemají úctu ke starším lidem,ano teď můžete namítnout,že mě je 18,že od nich nejsem o moc starší,ale já tu úctu mám,protože každý jednou budeme starší a budeme očekávat slušné chování k našim osobám.No ale teď zpátky k tomu co mě opravdu ale opravdu vytočilo,jela jsem autobusem a předemnou stála paní,řekla bych,že už taková babička,ale opravdu stará okolo 90 let o berličce,stála na autobusové zastávce mezi prvníma,ale seděla stranou ,jakmile autobus přijel a lidi začli nastupovat babička se zvedla a chtěla se zařadit do fronty,ovšem byla tam velmi milá slečna jak už jsem psala okolo 13 let a Začala na tu babičku vyskakovat jako co si to dovoluje předbíhat,že ona tu byla první,babička chudák nevěděla co má dělat bylo vidět,že je jí to líto,ovšem slečna ještě neskončila Začala ji urážet,že staří lidé by měli zůstat doma a plánovat pohřeb a ne kdesi chodit,když to nezvládají,načež asi 4 lidi zamnou stál pán,který babičku,když to uslyšel hned pustil před sebe a poněm už jsme ji pustili všichni,měli byste v tu chvíli vidět obličej té holky.Na čež když nastoupila do autobusu ji řidič řekl: "Slečno měla by jste se paní omluvit,i vy budete jednou stará a jak by se takové chování líbilo vám" ,slečna nic neodpověděla a nasupěne nasedla až do zadu. Lidi prosím uvědomte si,že takovéhle chování opravdu není příjemné vmete si,že by se někdo takhle choval k vaší rodině babičkám dědečkům asi by vám to nebylo moc k úsměvu.Ale co se týká téhle generace 13 a tak , k ní jsem si svůj názor udělala už dávno a bohužel jsem se zatím nepřesvědčila.Ale tím nechci urazit lidi co se týkají slušně,spíše apelovat na mladistvé aby se chovali ohleduplně a s úctou.
   Ale pryč od tohoto tématu.Chtěla bych aby jste si teďvšichni sedli a zavřeli oči,soustředili se jen na svůj dech a myšlenky nechali,jen tak volně létat kolem sebe.Někdy je totiž nejlepší být sám bez nikoho jen se svými myšlenkami,v tom spočívá kouzlo osobnosti,být sám sebou a nenechat se nikým ovlivňovat,

Budu se teď snažit psát častěji
So Enjoy your day :D (jako obvykle že? )
Doufáme že se vám článek líbil. ♥

            Všimla jsme si,že moje články budou spíše asi takové povídací,nevím proč,ale strašně mě baví si vybrat téma a na to téma se rozepsat.Třeba na dnešní téma mě napadla realita versus sen.Každý tohle téma známe,ale každý si pod ním představíme různé věci.Já bych se k němu vyjádřila takto:
               Realita je krutý příběh v našem životě ,proto je asi každý rád ,když tu realitu může na noc nechat tak jak je a začít snívat,lehnout si zapomenout na všechno co nás trápí,být s lidmi,které milujeme ,ale z určitých důvodů s nimi nemůžeme být,prostě si vytvořit vlastní příběh s vaší postavou v hlavní roli. Já jsem osobně strašně ráda že sny existují,přeci kde jinde bych mohla být princeznou,mít čarovnou moc ,létat,zabíjet příšery,ale také plnit si svá nejtajnější přání.Někdy se nám zdají takové sny ,že se nikdy probudit nechceme.Někdy opravdu přemýšlím proč některé sny nemůžou být pravda,ve snech se dá všechno změnit osudové chyby které jste udělali se dají vzít zpět ,ale v realitě to sotva.Stalo se vám někdy že sníte o milované osobě a nemůžete usnout?Mě ano a mnohokrát .Zase ale na druhou stranu ne u všech snů si přeji aby byly realitou,představte si,že se vám zdá noční  můra,nebo něco opravdu ale opravdu ošklivého,to bychom asi nechtěli aby se nám dělo.
     Další věc nebo jak to nazvat-další naše představa nereálné reality  je taková ,že internetové portály jako je například facebook,instagram,YouTube,twitter a mnoho dalších nám nikdy realitu nenahradí,přes facebook je lehké někomu říci miluji tě nebo naopak nechci tě už nikdy vidět,ale do očí by to řekl jen málokdo ,facebook lehko zničí vztah ale taky zakládá vztahy nové,bere nám kamarády ale dává nám další.Jedno si ale pamatujte facebook nám nikdy nenahradí přírodu kamarády ,chození po venku ,čerstvý vzduch to jsou věci které facebook nedokáže.Vím že mi někteří budou odporovat ,ale je to bohužel pravda .Radši všechno říkejte do očí a nebojte se toho.
        Příkladem může být třeba i YouTube nebo tady Blog-vy žijete v představě,že toho dotyčného za kamerou perfektně znáte,že jste něco jako kamarádi,protože máte zhlédnuté všechny jeho videa,myslíte si,že víte,jak se ten člověk chová v realitě,jestli je egoistický nebo úplně v pohodě.Laicky řešeno zakládáme si názor na toho člověka jenom díky tomu,že jsem viděli video nebo videa.Ale nikdo vám přece nezaručí,že to co daný člověk prezentuje jak vystupuje ve videu je opravdu on.Možná proto vznikají haters,lidé,kteří si myslí,že někoho smějí soudit jenom proto,že ten člověk vyvěsil příspěvek,který ani nevíte jak vyzněl nebo jak doopravdy měl působit,přesto si to ti lidé neuvědomí a začnou ty lidi brát jako arogantní,sobecké a kdoví co ještě,přitom to všechno mohlo vyznít úplně jinak.To je dle mého názoru taky rozpor mezi opravdovou realitou,kterou skutečně žijeme a jakousi vymyšlenou realitou.
   A  na závěr takový krásný citát od jednoho úžasného člověka,který už bohužel není mezi námi 

        "I´d rather be hated for who I am, than loved for who I am not"